Blog

Image result for vyrobek

Řízky či klobásy bez masa? Rostlinné výrobky se stávají trendem

ilustrační foto.

Dnes, 10:30

Řízky, rybí prsty nebo klobásky bez masa? Rostlinné výrobky se pomalu ale jistě stávají pravidelnou součástí jídelníčků v řadě domácností. Podle posledního průzkumu agentury Ipsos skoro sedmdesát procent Čechů v loňském roce zaznamenalo, že se zvýšila nabídka rostlinných alternativ v obchodech a téměř třetina české populace plánuje zařadit těchto výrobků do svého jídelníčku více.

„Rostlinné stravování je nezadržitelný trend. Přesvědčujeme se o tom dnes a denně, u nás i v zahraničí. Začínají to vnímat i tradiční firmy, a tak se třeba původně mlékárenská polská společnost Jogurty Magda rozhodla transformovat na čistě rostlinnou výrobu. I u nás si tradiční producenti začínají všímat rostlinného trendu a svůj sortiment rozšiřují o rostlinné alternativy,“ říká koordinátorka projektu Rostlinně Marianna Slováková a dodává: „Během několika posledních let vzrostly prodeje rostlinných nápojů u nás o 331 procent, co se týká rostlinných jogurtů je to dokonce nárůst o 900 procent.“

I letos proto Češi vyberou nejoblíbenější rostlinné produkty v anketě o nejlepší Rostlinný produkt roku. Češi mohou na stránce projektu volit svého favorita z celkem deseti nominovaných výrobků, které se na pultech českých obchodů poprvé objevily právě v loňském roce.

Flexitariánství jako nový trend

Čtyři procenta Čechů nejí maso a stejně velký podíl populace praktikuje takzvané flexitariánství, tedy příležitostnou konzumaci masa a ryb. Vyplývá to z výsledků loňského průzkumu agentury Ipsos. Stravu s vyloučením či omezením masa preferuje desetina lidí, zbytku je lhostejné, zda konzumuje potraviny živočišného či rostlinného původu.

„Úplně bez masa se stravují čtyři procenta Čechů, mezi nimiž převládají lidé do 44 let. Veganskou stravu nejvíce vyhledávají mladí lidé do 35 let,“ uvádí agentura Ipsos, která průzkum provedla mezi 1015 respondenty ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti. Zatímco vegetariáni se vyhýbají masu, vegani odmítají veškeré potraviny živočišného původu, tedy včetně mléčných produktů či vajec.

Novým trendem je flexitariánství. „Zřejmě to souvisí se skutečností, že od vědců stále častěji slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatu, což mnoha z nás není lhostejné,“ uvedla v loňském roce k průzkumu výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová.

Respirátor i maska musí těsnit. Když to netěsní, je materiál jedno, radí ředitel

V Česku platí povinnost nosit na veřejnosti roušky nebo respirátory. Zakladatel a ředitel společnosti Nanologix František Bauer říká: „Pokud chcete mít dobrý pocit, tak si vezmete roušku nebo respirátor. Pokud se chcete doopravdy chránit, tak si vezměte masku. Jakoukoli, protože nechci říkat že zrovna tu naši.“

V pořadu Řečí peněz připouští, že kdyby v první jarní vlně pandemie vláda rozhodla, že půjde cestou masek nebo polomasek, tak by zřejmě nebyli schopni uspokojit všechny požadavky.

Roušku, či respirátor? Radši lépe chránit sebe i ostatní, snížit DPH je věcí vlády, říká epidemiolog

Výrobky firmy Nanologix z Českého Jiřetína teď chrání policisty, zdravotníky, pracovníky jaderného ústavu v Řeži, ale třeba vojáky amerických jednotek Delta Force. Jejich nanomasky vznikly ze spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci.

František Bauer nechce odpovědět, jestli respirátorům, které vláda doporučuje nosit v obchodech nebo v hromadné dopravě, věří, nebo ne. „Ale vím, že když jsme náš produkt vyvíjeli, tak to musí těsnit. Když netěsní, tak můžete mít jakýkoli materiál a stejně to fungovat nebude.“

„Protože my sami jsme před deseti lety byla jedna z prvních firem, která začala dělat roušky z nanovláken, takže jsme viděli, že když si přes ni kýchnete, zakašlete, nebo promluvíte, tak to jde zpět do prostředí. Respirátor to nezachytí.“

České výrobky na export?

To hlavní, na čem firma podle svého ředitele lpí, je kvalita, což zákazník ocení – ale bohužel víc v zahraničí než doma, říká Bauer. Další české společnosti jako Spur, Pardam či nanoSpace jsou už schopné vyrábět miliony kusů roušek a respirátorů s nanovlákny měsíčně, takže Česko začíná být v oblasti respirátorů a roušek soběstačné. Část jejich produkce ale míří na export.

Správa státních hmotných rezerv ale stále nakupuje hlavně podle ceny. Speciální roušky a respirátory s nanovlákny či aktivním stříbrem tak stále mají ve státních skladech zavřené dveře. Proč? „Na to vám nedokážu odpovědět,“ přiznává ředitel.

Petr Holub: Zkouška respirátorem FFP2

„Co jsem se s nimi bavil, nebo co sami tvrdí na sítích, tak stát od nich ty produkty nechce, ale proč je raději dováží, to skutečně nevím,“ dodává.

Problém bude zřejmě v kritériích tuzemských výběrových řízení, kde je na prvním místě cena. „V tomto případě by se na cenu dívat nemělo. Přihlašujeme se do výběrových řízeních v Německu, Francii nebo i ve Španělsku a tam je dané, že nerozhoduje cena, ale kvalita. U českého státu je to vždy cena.“

U čínských výrobků je podle ředitele Bauera cena vždy na prvním místě, kvalita až někde na třetím čtvrtém. „Už se dělaly testy některých produktů a materiály byly ošizené, protože tam nebyly ty, co měly. Ale nejde jen o čínské výrobky, jsou německé ale i české firmy, kde si na kvalitě moc nezakládají.“

Dobrý pocit, nebo ochrana?

Ředitel společnosti Nanologix František Bauer si dokáže představit, že kdyby všichni lidé v Česku začali chodit v polomaskách nebo maskách, které nemají výdechové ventily, přes které se od nakaženého nemůže vir dál šířit, tak by se mohly otevřít všechny restaurace, obchody i služby.

„Hlavně ale lidé musí věřit, že tady vůbec nějaká nemoc existuje, že to tady je. Pak už začnou uvažovat, jestli chtějí mít jen dobrý pocit, nebo se chtějí chránit s maskou.“

Celý pořad Václava Pešičky si poslechněte v audiozáznamu.

Dozvíte se, jak velkou výzvou a příležitostí je současná pandemie pro výrobce ochranných pomůcek. Nebo co všechno znamená převést špičkový výzkum do praxe a správně jej „prodat“.

Nabídka rostlinných produktů neustále roste. Češi opět vyberou nejlepší novinku na trhu

Image result for Co je to výrobek

– Projekt Rostlinně dnes spustil už třetí ročník ankety o nejlepší Rostlinný produkt roku. Češi mohou na stránce projektu volit svého favorita z celkem deseti nominovaných výrobků, které se na pultech českých obchodů poprvé objevily právě v loňském roce. Kromě různých alternativ k masným výrobkům jako jsou řízky, rybí prsty nebo klobásky, mezi vybranými najdeme také rostlinné nápoje či bonbony z rostlinného želé. Organizátoři ankety upozorňují na rychle se rozšiřující sortiment rostlinných potravin a nápojů.

Obliba rostlinného stravování a s ní ruku v ruce i nabídka rostlinných produktů po celém světě rychle roste. Podle posledního průzkumu agentury IPSOS 68 % Čechů v loňském roce zaznamenalo, že se zvýšila nabídka rostlinných alternativ v obchodech a téměř třetina české populace plánuje zařadit těchto výrobků do svého jídelníčku více.

Čeští spotřebitelé dostanou i letos možnost během následujícího měsíce zvolit ze stále se rozšiřující nabídky ten nejlepší rostlinný produkt, který byl na trh uveden v loňském roce. V nominaci se přitom objevují výrobky od potravinářů zaměřených čistě na rostlinnou stravu jako Next Level Meat, nebo Vivera, ale také od producentů, kteří do nedávné doby podobný sortiment vůbec nenabízeli. Patří mezi ně například Olma nebo tradiční český masokombinát Uzeniny Příbram se svým 100% bezmasým mletým.

Rostlinné stravování je nezadržitelný trend. Přesvědčujeme se o tom dnes a denně, u nás i v zahraničí. Začínají to vnímat i tradiční firmy, a tak se třeba původně mlékárenská polská společnost Jogurty Magda rozhodla transformovat na čistě rostlinnou výrobu. I u nás si tradiční producenti začínají všímat rostlinného trendu a svůj sortiment rozšiřují o rostlinné alternativy,“ říká koordinátorka projektu Rostlinně Marianna Slováková.

Během několika posledních let vzrostly prodeje rostlinných nápojů u nás o 331 %, co se týká rostlinných jogurtů je to dokonce nárůst o 900 %,“ dodává Slováková.

Zda letos vyhraje anketu Rostlinný produkt roku ovesný jogurt od Olmy, rostlinný nápoj Harvest Moon a nebo nějaká rostlinná varianta masového produktu, bude jasné ve středu 17. března. Anketa se uzavře v 18 hodin a poté organizátoři vyhlásí výsledky. Zatímco před dvěma roky spotřebitelé ocenili hlavně novou rostlinnou variantu nanuku populární značky Magnum, loňským vítězem ankety se stalo tzv. veganské mleté Next Level Hack, které prodává Lidl. 

Image result for Co je to výrobek

Reagujeme na zvyšující se zájem zákazníků o veganské a vegetariánské potraviny, které nabízíme v rámci akcí, případně je zařazujeme do nabídky stálé, což se stalo v případě veganského mletého. Tuto rostlinnou alternativu jsme poprvé nabídli koncem minulého roku a nadšené ohlasy našich zákazníků předčily naše očekávání. Kvůli enormnímu zájmu se tak veganské mleté stalo součástí našeho stálého

O Rostlinně

Projekt Rostlinně sleduje vývoj v oblasti nabídky rostlinných pokrmů, pomáhá obchodníkům i majitelům restaurací se v oblasti zorientovat, a tak lépe naplnit měnící se požadavky zákazníků. Zároveň slouží jako pomocník pro zájemce o rostlinné stravování, ti mohou načerpat inspiraci na sociálních sítích projektu. Rostlinně opakovaně pořádá spotřebitelskou anketu o Rostlinný produkt roku. Letos je na pořadu třetí ročník. Loni projekt hodnotil také obchodní a kavárenské řetězce z hlediska jejich rostlinné nabídky a organizoval první ročník business konference Plant-Powered Perspectives zaměřené na rostlinné trendy v ČR.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

„Plán je dostatečně komplexní a zároveň uskutečnitelný. Pokud se chceme postarat o to, že naše planeta bude místo k životu i pro naše děti, musíme méně plýtvat jídlem, recyklovat více obalů a snížit odpady ve stavebnictví,“ okomentoval místopředseda EP Marcel Kolaja z frakce zelených, která volá po co nejpřísnějších limitech pro recyklaci.

Plán předložený loni Komisí je součástí Zelené dohody pro Evropu (tzv. European Green Deal), s jejíž pomocí chce šéfka EK Ursula von der Leyenová přizpůsobit evropské hospodářství přísným klimatickým cílům.